V říjnu 1945 byla již Evropa téměř půl roku osvobozena od nacismu a od svržení atomových bomb na Japonsko uplynuly přesně dva měsíce. 2. světová válka právě skončila a ve Spojených státech se baseballové stadiony opět plnily diváky. Chicago Cubs tou dobou patřili k eltiním týmům MLB, od začátku dvacátého století měli na kontě už 33 vítězných sezon a devět Světových sérií, z nichž vyhráli dvě (tu poslední v roce 1908). Ve zmíněném roce 45 je k výhrám táhli na pálce především leváci 3B Stan Hack (v sezoně 193 H, 99 BB, .323 AVG) a 1B Phil Cavarretta (177 H, .355 AVG, .449 OBP), na nadhozu poté zejména Hank Wyse s 22 výhrami, 2.68 ERA a dnes již neskutečnými 23 complete games a také Claude Passeau, který vedl NL s 5 shutouty. Nikdo se proto nedivil, že Cubs ovládli se skóre 98-56 National League a dostali se do své jubilejní 10. Světové série během posledních 40 let, ve které narazili na vítěze American League Detroit Tigers (88-65). Cubs vyhráli dva z prvních tří zápasů a byli tak na dobré cestě k jejich prvnímu titulu po 37 letech. Během zápasu č.4 se ovšem na jejich stadionu Wirgley Field odehrála událost, která je měla připravit o další tituly přinejmenším na příštích 70 let.

Řecký přistěhovalec a fanoušek Cubs William Sianis vlastnil v Chicagu hospodu Billy Goat Tavern, ve které měl jako atrakci svou kozu Murphyho, kterou ve 30. letech zachránil, když spadla z projíždějícího nákladního automobilu. Od té doby byla koza Murphy jeho maskot. Billy Sianis se do ní zamiloval tak silně, že ji bral všude s sebou, pojmenoval po ní svou hospodu a nechal si na její počest dokonce narůst kozí bradku. Jako správný fanoušek Cubs si ale nemohl nechat ujít další Světovou sérii, proto 6. října 1945 nechal svou hospodu zavřenou a vydal se na Wrigley Field v nerozlučném doprovodu své kozy. Další průběh událostí ovšem zůstává dodnes nejasný a není dokonce jisté ani to, zda se skutečně staly.

Podle nejznámější verze dorazil Billy ke vchodu stadionu Wrigley Field se dvěma lístky - jedním pro sebe a druhým pro kozu Murphyho. U vchodu ovšem narazil na zřízence, který ho ve společnosti jeho kozy rozhodně odmítal pustit dovnitř na stadion. Billyho, který kozu Murphyho bral snad jako člena své rodiny, toto jednání popudilo tak, že si přál mluvit se samotným tehdejším majitelem Cubs, žvýkačkovým magnátem P.K. Wrigleym. Wrigley ke vchodu za Billym údajně opravdu přišel, ale radost mu neudělal. Na otázku proč nesmí koza na stadion, i když má platný lístek, odpověděl: "Protože ta koza smrdí". Billy byl vzteky bez sebe, zapomněl na své fanouškovství a prohlásil: "Cubs už nikdy nic nevyhrají! Dokud nebude smět moje koza na stadion, Cubs nikdy nevyhrají žádnou Světovou sérii!"

Podle další verze byl Billy Sianis i s Murphym na stadion normálně vpuštěn, ale po krátké dešťové přeháňce si údajně okolní diváci začali stěžovat, že koza nepříjemně zapáchá a Billy byl zřízenci požádán, aby stadion opustil. V tomto momentu údajně vyřkl svou kletbu, ovšem ani to není jisté, jelikož existuje ještě jedna verze, podle které napsal svou výhružku později do telegramu, který pak zaslal P.K. Wrigleymu. A nakonec podle poslední verze se nic z výše uvedeného nestalo a celý příběh vznikl až o několik let později jako vtípek sportovních novinářů z Chicaga, kteří často navštěvovali právě Billyho hospodu.

Billy Goat

Jisté je jen to, že Cubs v roce 1945 Světovou sérii opravdu prohráli poměrem 4-3 a z titulu se tak radovali v Detroitu. Pro Cubs následovalo období 70 let bez účasti ve finále MLB a i když byli několikrát opravdu blízko, nikdy se do Světové série už nepodívali, natož aby ji vyhráli. Nepomohlo ani několik pokusů Billyho kletbu zlomit, například tím, že na Wrigley Field byl několikrát pozván s jinou kozou Billyho synovec Sam, v roce 2008 dokonce řecký ortodoxní kněz vysvětil hřiště svěcenou vodou.

Avšak podle Mikea Royka, sloupkaře Chicago Tribune, za dlouhodobý výsledkový propad Cubs vůbec nemohla Billyho koza, ale spíše špatný management P.K Wrigleyho, který dlouhodobě váhal s angažováním hráčů tmavé pleti, zatímco například Brooklyn Dodgers díky tomu sbírali veliké úspěchy. Royko ve svém sloupku napsal: "Je na čase, abychom přestali už konečně svalovat vinu za neúspěchy Cubs na to nebohé hloupé stvoření. Děláme to už tolik let, že někteří lidé začali tomu příběhu snad už i doopravdy věřit."